Historie chaty

Původně německá roubená chalupa (jež dodnes stojí) byla využívána jako zájezdní hostinec. První záznam v katastru je v němčině a je datován rokem 1892. Objekt nesl název „Na kovárně“. Z této doby se nám dochoval např. ryze autentický roubený strop s jeho krásně zelenou barvou – takovou, jaká byla dříve běžná v orlickohorských chalupách. 

Roku 1926 se právo vlastnické vkládá „Klubu československých turistů v Praze“. KČST nechal hostinec přestavět na turisticko-lyžařskou chatu, již nazval „Kovárna“. Citlivě byla přistavěna větší a robustnější část chaty, která dodnes stojí a tvoří jednotný celek s původním objektem. KČST chatu trvale spravoval, organizoval sem výlety a peněžní sbírkou zajistil její podstatné rozšíření. Za války však Klub o vlastnictví přišel a chatu vlastnily různé německé spolky.

Ve třicátých letech a za války byla Kovárna pravděpodobně obývána jednou či vícero rodinami. Jednou nás zde navštívila paní z Německa, která se přímo zde narodila a žila tu v letech 1941-1947.

V padesátých letech již chatu vlastnily různé podniky v Praze – roku 1952 to byla „Československá obec sokolská“, roku 1953 pak „Vzlet, národní podnik“. Poslední archivní záznam pochází z roku 1958 a jako vlastníka uvádí „Závodní podnik Železárny Antonína Zápotockého ve Vamberku“.

V šedesátých letech byla chata využívána jako internát pro Střední průmyslovou školu v Rychnově nad Kněžnou, mnozí pamětníci sem občas zavítají a vzpomínají..
 
Roku 1974 proběhla rekonstrukce chaty. Místo bylo využíváno pro setkávání mládeže a konaly se zde tábory. Byl zde vybudován bazén, hřiště, v lese byly stanové chatky. Mnoho dnešních pamětníků na tuto dobu a místo s nostalgií vzpomínají.
 
V osmdesátých letech byla chata pro veřejnost uzavřena a konaly se zde různé akce uzavřené společnosti.
 
V devadesátých letech si Kovárnu pronajal pan Jan Lev, který zde spolu s manželkou po dlouhou dobu dvaceti let provozovali hospodu, kuchyni a ubytování. Místní na tuto dobu velice rádi vzpomínají.
 
Poté chata měla několik dalších nájemců, kteří ji nadále provozovali. Stále zde byla hospoda, kuchyně a možnost ubytování. Objekt však začal upadat a roku 2013 zůstal opuštěn.
 
Roku 2016 chata získala po více než 100 letech opět soukromého vlastníka. Objekt byl předán v poměrně dezolátním stavu, avšak od té doby zde proběhlo mnoho úprav a rekonstrukcí. Snažíme se Kovárně (doufáme, že s citem) pomalu navracet její původní podobu před velkou rekonstrukcí ze 70. let, která chatě nejvíce uškodila. Cítíme se mnohdy jako archeologové, kteří pod slupkou socialistického hávu objevují to krásné původní..